Postup výroby vápna
Těžba v lomu
Výroba vápna začíná těžbou kvalitního vápence v lomu. Po odstřelu se surovina dopravuje do vápenky, kde se drtí, třídí a připravuje podle zrnitosti pro další zpracování.
Výpal v peci
Připravený vápenec se dopravuje do šachtové pece, kde probíhá samotný výpal. Při teplotách okolo 900 až 1200°C se z vápence (CaCO3) uvolňuje oxid uhličitý a vzniká pálené vápno (CaO).
Skladování v silech
Po výpalu se vápno skladuje v uzavřených silech, které ho chrání před vlhkostí a umožňují jeho přesné dávkování i plynulou expedici k zákazníkům.
Hašení v hydrátoru
Část páleného vápna se v hydrátoru přeměňuje přidáním vody na hašené vápno (Ca(OH)2). Tento proces probíhá za vývinu tepla a vyžaduje přesnou kontrolu pro dosažení požadované kvality.
Expedice k zákazníkům
Hotové výrobky, jako kusové či mleté vápno, hydrát nebo vápenné mléko, jsou připraveny k expedici. Moderní vápenky je dodávají volně ložené i balené a směřují do průmyslu, stavebnictví, zemědělství i ekologických aplikací.
Typy pecí na výpal vápna
Rotační a šachtové pece – dva hlavní typy technologie výpalu
Pro výrobu vápna se v České republice používají dva hlavní typy pecí – rotační a šachtové, které se liší konstrukcí, principem výpalu i energetickou náročností.
Šachtová pec
Mají jednodušší svislou konstrukci, kde vápenec prochází postupně zónami ohřevu. Vynikají nižší energetickou náročností a provozní efektivitou, jsou však vhodné spíše pro homogenní a kvalitnější suroviny, protože regulace procesu je méně flexibilní.
Rotační pec
Jsou dlouhé otáčivé válce, ve kterých je možné přesně regulovat teplotu a proces výpalu. Umožňují flexibilní výrobu i z méně kvalitních surovin a dosahují rovnoměrné kvality produktu. Jejich nevýhodou je však vyšší spotřeba energie a investiční náklady.
Cesta k uhlíkové neutralitě
Výroba vápna je tradičním průmyslovým odvětvím, které je zároveň zdrojem emisí CO2. Klíčové kroky na cestě k uhlíkové neutralitě se proto soustředí do čtyř hlavních oblastí.
Přechod na paliva s nižší uhlíkovou stopou
Výrobci vápna postupně nahrazují tradiční fosilní paliva alternativními zdroji energie s nižší uhlíkovou stopou. Cílem je snížit emise CO₂ a zvýšit energetickou účinnost výroby.
Zvyšování energetické účinnosti výroby
Efektivnější využití energie znamená nižší spotřebu paliv i menší uhlíkovou stopu. Výrobci vápna proto investují do moderních technologií a inteligentního řízení výroby.
Spolupráce s dodavateli
Spolupráce pokrývá celý proces – od těžby vápence až po konečné využití vápna. Tento přístup, vycházející z metodiky LCA, zohledňuje dopady výroby v průběhu celého životního cyklu produktu.
Záchyt a ukládání CO₂ (CCUS)
Zachytávání a využívání oxidu uhličitého (CO₂) patří mezi nejmodernější opatření v boji s klimatickými změnami. Vápenky testují technologie, které umožní CO₂ ukládat nebo znovu využít v průmyslu.